Playlist         Seznam přihlášených

Orienťácký Dream team aneb Santa Monica II (pro časopis Orientační běh)

Na četná přání ( celkem dvě) dávám tedy článek o účasti výběru orientačních běžců na atletických závodech v Jablonci nad Nisou. Nemá to s bajkama nic společnýho, ale to koneckonců ty ostatní články taky moc ne.
S vědomím, že tajemné komnaty orientačního běhu již nemohou ničím překvapit a též ve snaze pomoci českolipským atletům k postupu do ligové soutěže, zúčastnila se skupina českomoravských orienťáků poslední srpnový víkend oblastní atletické soutěže na tartanu v Jablonci nad Nisou. A jestliže jsem na pozvánce uváděl, že na tento víkend asi jen málokdo zapomene, teď to tvrdím s naprostou určitostí.
V předvečer závodu , ve snaze určit reprezentanta skupiny pro závod na 110 m překážek, rozvinul se lítý boj o tuto poctu v novoborském kulturním centru (ctím podmínku redakce nepsat o událostech spojených s alkoholem v hospodách), načež se ve finále po serii rozběhů sešli velcí favorité Pavel Hanák a Radek Budík, který dráhu sestávající z nakladených stolů zdolal o pověstná prsa. I když v jejich případě šlo o zcela jinou část těla, neboť nesportovní oblečení muselo být vzhledem k prestiži souboje zcela odloženo. Nutno podotknout, že finále se těšilo velkému zájmu publika.
V obrovském odhodlání pokořit některý z atletických rekordů se nesl zbytek noci,ovšem jakmile přistál ráno na autobusové zastávce povoz plný vyspinkaných atletů, právě těm nejbojovnějším zamrzl úsměv trochu na rtech.
V jablonci se k výběru Santa Monicy II přidal všudypřítomný Vokurčák, který mě trochu zaskočil otázkou, při kterých disciplínách si bude moci zablbnout a já si myslím, že mu stejně dodneška nedošlo, že šlo o skutečnou atletickou soutěž.
A pokud se naši aktéři přestali usmívat při pohledu na atlety českolipské, při zjištění, že se účastní i atletická reprezentace Bahrainu, která sestávala z černých černochů, někteří se začínali zajímat o rozmístění toalet v areálu.
Ráďa se mě marně snaží přesvědčit, že vysoké překážky jsou nějak moc vysoké a zda nepřehodnotím jeho účast v disciplínách, nicméně to nepřicházelo vůbec v úvahu, neboť právě tento závod se měl stát vedle hodu oštěpem skutečnou lahůdkou. A také stal, ale to až později.
Naopak Vokurčák svým typickým přístupem přesvědčil pořadatele o tom, že dodatečná přihláška na tuto disciplínu je pro smysl jeho života naprosto nevyhnutelná. Tehdy pořadatel netuší, že přijde o tři překážky základního vybavení stadionu.. To již však Vokurčák vyráží z bloků nejkratšího sprintu bez překážek a nutno říct, že jeho akcelerační časy by mu mohl závidět i Donovan Bailye, ovšem v době, kdy se ještě učil chodit. Pravda ,výsledný čas 14,8 sec nepatří mezi nejlepší ale jeho doba měla teprve přijít.
Přišla,nebojte se a čtěte dál.
Marcela Kubátková předvádí svoji práci rukou,co se koulí týče a Helena Fibingerová je ráda, že již skončila s aktivní činností.
To již do skupiny rozcvičujících se skutečných oštěpařů přichází Ráďa Budík ve svým kytičkovaných trenkách, slušně se s každým zdraví způsobem, kterým zdravíte někoho, koho jste neviděli maximálně dva dny a trochu je vyvádí z míry otázkou , zda přijede Honza? Na nechápavou odpověď si zareaguje sám: „ no přeci Železňák,ne?“ To je již však skupina oštěpařů ve složení Olina Lepšíková, Marcela Kubátková, Milan Jirsa , Pavel Hanák, Radovan Budík a Honza Vokurka zcela středem zájmu nejen oštěpařů a rozhodčích.
Co nechce čert, přichází první na řadu Vokurčák a po roztleskání celé tribuny udivuje i nás nebývaje dlouhým rozběhem a to tak dlouhým, že když z posledních sil dobíhá k odhodové čáře, podaří se mu „zahodit“ oštěp do vzdálenosti 18 metrů a kdyby se býval ve vzduchu neotočil a nezapíchl se koncem, mohl to být jeho jediný úspěšný pokus.
Popis této disciplíny by mi jakožto přítomnému závodícímu novináři vydal na nové číslo OB, proto pokročím k další disciplíně. Fantastický závěs Oliny znamená její překonáni čtyřmetrové hranice ve skoku do písku, celkově dobrý dojem skupiny a Vokurčákovo již třetí poslední místo v soutěži.
Typický potomek bojovných husitských prapředků.
Do disciplíny na 400 m překážek zasahuje i Michal Horáček a Olina , která mu svým časem dýchá na záda a prozrazuje leccos o svém dalším sportovním vývoji.
Janička Brlicová nenechává nikoho na pochybách , že nosí pod srdcem závodníka, ale to se již schyluje k nejlepšímu. Ráďa se přestává klepat z výšky překážek a s otevřeným hledím odchází do prostoru startu na 100 a 10 m.
Z něho je naopak vykázán Vokurčák, protože při rozcvičování láme již druhou překážku a pořadatel se obává o jejich potřebný počet pro realizaci disciplíny.
Obrovské soustředění, na startu černí i bílí sprinteři, atmosféra nabitá vzrušením, sedm posilovnou vypracovaných desetibojařských těl a …a Vokurka.
Do naprostého ticha se ozývá výstřel a za frenetického jásotu diváků dochází k nebývalému souboji nohou a těl. V cíli se vítězní černoši objímají, zouvají se a pijí, ale co to??? Disciplína ještě nekončí a na již páté překážce se odvíjí bratrovražedný boj hádejtekoho? Vy bystřejší jste jistě pochopili a vězte , že končí další zlomenou překážkou a v pořadí již čtvrtým černým Petrem nejmenovaného atleta. Čas není důležitý, nicméně jeho průměrná kilometrová rychlost 3:45 min. jistě není špatná.
Následuje závod na 1500 m, do kterého jsem vedle Rádi nominován i já a i když nevím přesný čas vítěze, soudě dle jeho relativní rychlosti v době , když nás předbíhal o kolo, musel být překonán světový rekord minimálně o minutu.
Olina jen tak z legrace vyhrává závod na sedm a půl kola,ale tady není o čem psát.
Ale tady pozor!!! Další ze zlatých hřebů dne, závod na 3000 m s Taxisovým příkopem dává jasně tušit naše možnosti a i výsledky jsou důkazem naší síly v posledních disciplínách.
U vodního příkopu se po vzorů mítinku IAAF stahuje většina reportérů televizních stanic, které udivuje skutečnost, že Vokurčák neběží s nafukovacími křidélky a že si v příkopu před závodem nepouští kachničku.
Nicméně je hned zkraje jasné, že toto je disciplína orienťáků a výsledek závodu nápadně připomíná úspěch Keňanů na ME v Aténách. Pavlík Wilson Boit Hanák jasně vévodí naší skupině a zmáčené televizní kamery vrčí oslavnou ódu na tohoto vytrvalce.
Ten již pět minut po svém triumfu stojí na startu štafetového závodu, drží se jak klíště Bahraiňana a jeho výkon na 800 metrovém úseku vyžaduje víc, než jen pochvalné mručení, švagr Milánek zvládá svůj 400 m úsek neméně impozantně, předává kolík Ráďovi, který prolétne dvousetmetrový úsek se zatáčkou jak Michal Johnson, aby tento svěřil do rukou sprintera specialisty, což není nikdo jiný než já.
S úsměvem na rtech hájím bezpečný náskok stylem Carla Lewise, aby se mohla do všech medií rozletět bomba té podoby,že „E“ štafeta České Lípy do té doby neznámých atletů dokázala porazit všechny specialisty.
Nadšení nebere konce a vítězi těchto závodů se jak v ženách tak v mužích stávají týmy, kterým jsme přijeli pomoci.
Následuje oslava šampaňským, uznání a poděkování stran klubu a zamáčklé slzičky mladých atletek, které vědí, že tyto šampióny již nelze na atletických závodech spatřit, neb pokořená disciplína již nedokáže přinést to pravé vzrušení.
Neví a netuší, že příštím rokem je lze spatřit na festivalu pěveckých souborů, neb toto bude před rovinovými dostihy na vypůjčených koních další Everest, který se budou snažit pokořit.
Omlouvám se všem čtenářům tohoto periodika, které zajímá 13. verze OCADu a různé typy snídaní Ole Per Sunstrremsamsona, že jsem je otravoval touto akcí, ale ač jsem se po svých problémech s články o MTBO zařekl, že už nikdy, tohle jsem prostě napsat musel......

Vláďa " Báža" Lepšík někdy na podzim 1997
16. května 2005
Autor: Vladislav Lepšík
Přečteno: 3014 x



poslední na fóru

13. srpna 2016 10:27 - heterocykl
pár fotek z mobilu: https://goo.gl/photos/Dsx2ByQ1RKDy2q8a6 Zdar a díky.




Kontakty SixNumbers

Ředitel závodu, jednatel
Vladislav Lepšík - Báža
sixnumbers@seznam.cz
+420 724 477 104

Video SixNumbers 2008

Pahorkáč

hosted by:
stable

spřátelené weby:
Malevil CUP 2008
Estim drinks
Sk SNS Smržovka
bikebase

reklama:
Bohemia Glass - české sklo
Probo - výstroj a výzbroj pro hasiče

Ikonka pro Váš web:
SixNumbers